Známky, nebo slova? Novela míří ke kořenům českého školství

👉 Máloco dokáže české rodiče rozdělit tak, jako názor na známkování vs. slovní hodnocení. Natož když se k tomu přidá téma odkladů.

⏩ Na obojí cílí změna školského zákona, která míří do Senátu a podle které budou žáci 1. a 2. tříd ZŠ od šk. roku 27/28 hodnoceni výlučně slovně. Opatření je předkládáno v jednom balíčku se snížením počtu odkladů školní docházky na nezbytné minimum.

Sama jsem byla dítětem podzimním, v 80. letech jsem nastupovala do ZŠ s odkladem a prošla jsem si klasickým známkováním. Chápu proto rodiče s obdobným nastavením.

Zkušenost s vlastními dětmi mi nicméně umožnila vidět věci jinak. Dcery jsou narozené uprostřed léta, o odkladu jsme neuvažovali. I proto, že manžel prošel systémem, ve kterém děti nastupují do základního vzdělání ještě o rok dřív.

Jaké pak bylo naše překvapení, když stran ředitelů zvažovaných základek začaly padat dotazy, zda bychom přece jen nechtěli rok počkat, když jsou dcery narozeny koncem července, resp. v polovině srpna. Úvahy o odkladu u letních dětí byly prostě automatické, i když letní měsíce mezi „odkladové“ nikdy nepatřily.

Když k tomu pak připočtu absenci deváté třídy, které jsme se díky pozdějšímu přechodu mimo český systém vyhnuli, maturovaly obě v sedmnácti a na univerzitu nastupovaly společně se studenty z českých škol, jimž už mnohdy táhlo na dvacet. V souhrnu nemalý rozdíl.

⏩ K samotnému známkování vs. slovnímu hodnocení – účelem novely má být zvýšení vnitřní motivace žáků v počátku školní docházky, snížení obav rodičů, kteří se prostřednictvím odkladů někdy snaží své děti “chránit” a zamezení situacím, kdy pomalý rozjezd děti ve školních škamnech na dlouho dopředu definuje.

Obě dcery zahájily šk. docházku na škole klasického střihu. Oběma se vedlo skvěle, takže rodič by měl být spokojen. Jenže i pro mě byla známka ve srovnání s pozdějším slovním hodnocením málo vypovídající.

I tzv. šikovné děti na sobě mohou pracovat – někdy se třeba bojí riskovat, sází na jistotu a mají obavu ze selhání. Těm zpočátku méně úspěšným může naopak k lepším výsledkům občas chybět málo – třeba naučit se koncentrovat. A dobře psané hodnocení může tohle zachytit, aniž by byly děti rovnou škatulkovány. A alespoň na začátku školní cesty se tak pracuje s širší definicí toho, co to znamená být „dobrý žák.“

Za mě je to posun dobrým směrem.

‍