Pokus o deník - Kapitola třetí: Volby mají pojmenovat problémy a nabídnout řešení

Tolik teorie.

V praxi se letos stratégové napříč stranami i koalicemi zjevně rozhodli pro jiný postup. A souboj idejí se tak nejspíš odkládá až na samý závěr kampaně.  Nezbývá proto než přispět pouze vlastní perspektivou.

O co v těchto volbách podle mě jde? Jednoduše o budoucnost.

O to nevydat se cestou našich drahých sousedů, kde politická nestabilita, systémové nedostatky a ztráta důvěry občanů ve stát vedou k jednomu z největších odlivů mladých do zahraničí v rámci Evropy. A s nimi odchází i  inovace, energie, budoucnost. V tomhle jsem s koalicí SPOLU na jedné lodi.

O bezpečnost. Fyzickou, energetickou, kybernetickou. Podepisuji zcela. A rovnou přidávám i něco navíc: Za jedno z největších ohrožení dneška považuji nepřátelské rozdělení společnosti - sociální, kulturní, informační.

Řešení nestojí na jednom pilíři. Důraz na vzdělání je jedním z nich. Průběžné, dostupné a propojené s komunitami – od škol přes knihovny až po lokální centra. Každý tam, kde je lidem nejblíž.  Kvalitně a moderně, paralelně ke svým dalším posláním. Ale nejen.

Lidé musí mít základní pocit spravedlnosti zajištěné státem. Potřebují cítit, že je systém je férový, třeba i v tom, kolik jim zůstane z výplaty. Bez toho, aby někdo nesl zátěž neúměrně větší svému postavení v systému. A s vědomím, že pečovat o děti a rodinu se má vyplatit. Nejen lidsky, ale i ekonomicky. Pokud reformy, pak s vizemi, co přijde po prvních krocích.

A co podnikání? Zejména to malé a střední potřebuje hlavně dýchat. A tvořit. V rámci smysluplných regulací, které potěší víc jejich zákazníky než poradenské firmy.

To vše bez obalu v rámci Evropy. Silné, soudržné, ve které jsme sebevědomým členem. Partnerem, který nenecha druhé ve štychu, ale zároveň umí říct i prosadit svůj názor.

Lze tohle vůbec komunikovat z 21 pozice na společné kandidátce? Hádejte! Anebo si o tom rovnou přečtěte v příštím díle!